Nakladatelství Sanch

S Múzami na levý břeh

V čem je 4. díl nový?

12. XII. 2017 21:22 (út)

Nejen tím, že se poprvé vydává na pražský levý vltavský břeh, na Malou Stranu a na Hradčany. Čtvrté pokračování díla Lukáše Berného Kde pijí múzy čili Za kumštem po lokálech víc než předchozí dokazuje, že česká kultura se často v přítmí krčem a putyk nejen rodila v dobách obrozeneckých, ale prodělávala v nich i dějinné zvraty z nejposlednějších – tak silná česká tradice kumštýřských lokálů je.

Jako hospody a kavárny nahrazovaly spolkové prostory českým obrozencům v dobách, kdy česká kultura teprve vstávala z popela, stejně tak Múzy v lokálech nacházely útočiště v dobách rudého temna, jež z hlediska dějin skončilo (snad) teprve nedávno. Ne náhodou je tentokrát jedním z hlavních mluvčích, jenž do knihy exkluzivně přispěl, někdejší buřič, avantgardní výtvarník, hudebník, performer a bývalý rektor AVU Milan Knížák.

V novém díle (vyšel na konci listopadu) náš excelentní pisálek, díl od dílu lepší, rozhlasový moderátor, publicista a spolupracovník divadla Semafor Lukáš Berný kromě toho odhaluje spousty dalších překvapivých epizod z historie ne tak dávné: Kam si překvapivě zašli pro inspiraci věhlasní umělci, kteří nejsou známí právě jako „pivaři“, jako Karel Čapek (za okolností víceméně humorných) nebo Jan Werich; vypátral, ve kterém lokále se ve skutečnosti zrodil údajný Vídeňák Jára Cimrman; a jaksi mimochodem prozradí, ve které z pivnic bourala Masarykova Maffia mocnářství a vymýšlela republiku; a mnoho dalšího.

Berného dílo je totiž především doplněním dějin české kultury viděné skrze dějiny „malé“, zpoza stolů známých náleven, jež byly donedávna významným a vydatným zdrojem inspirace i pracovištěm českých kumštýřů; místem výskytu jejich múz; kovadlinou, na níž se ukulo a donedávna zušlechťovalo to, čemu říkáme české umění. Bez oněch lokálů by česká kultura nebyla tím, čím je. Čímž se ony samy stávají součástí kulturní tradice.

Čili jak prohlásil literární historik, přední český haškolog a švejkolog Radko Pytlík (při příležitosti vydání druhého dílu): Série Kde pijí múzy není výronem pivního fandovství či pivním průvodcem, jakých se vyrojila spousta, ale dílo o kultuře a samo součást kultury.

Připomeňme, že Lukáš už odhalil, do kterého lokálu chodíval Josef Kajetán Tyl opisovat z cizího tisku a kde se tedy pravděpodobně zrodila goethovská inspirace (verši o Itálii) slov české hymny; vypátral osud neúspěšného malíře a provozovatele hospody, v níž se jako v jednom z prvních míst začalo s věhlasnou sbírkou na české divadlo, hospodského, jenž pak hostil celou generaci umělců Národního divadla a spojil svůj osud s divadlem tak těsně, že když vyhořelo, zastřelil se; zjistil, u kterého stolu psal Jaroslav Hašek první kapitoly Švejka (a kde pak vypil své poslední pražské pivo); a mnoho dalších střípků, jež dotvářejí mozaiku historie českého kumštu.

Knihu tak lze číst nikoli jen jako sbírku kuriozit z pražského pijáckého prostředí, ale hlavně jako zábavné dějepisné doplnění, jež některým velikánům známým z vybledlých ilustrací v čítankách vrací krev do tváří.

-rs-